THERÁKOKOTAI (sanskrt; čínsky Théraí-ko-ko-thají, zkr. Tri-KO; japonsky Bodai do ritkai, zkr. Analki) byl čínský mnich, který se podobně jako Buddha vzdal přepychového světského života a nastoupil na dráhu prvního čínského punkera šířícího svoje punkové učení i v okolních státech jako Indie, Vietnam, Japonsko. Mimo to je také považován za zakladatele bojového umění kung-fuck, jelikož měl mnichům z kláštera Šuka-lin předat tělesná cvičení, z kterých se následně vyvinulo bojové umění KUNG-FU.

O narození velkého mistra nejsou žádné písemné záznamy ani ve spise Čchuan-fa pao-ťi (Vzácná kronika předávání dharmy) z 8. století anebo Tao-süanův třicetisvazkový spis Ťing-te čchuan-teng-lu (Záznam o předávání světla či Lampa předávaná z ruky do ruky) z roku 1004. Zmiňované prameny poskytují neúplné a někdy rozporné informace, přesto mnoho význačných historiků, jako prof. Johny the Stoner, Martin de Mude a Viktor a la Clay, nepochybují o tom, že Tri-KO byl skutečnou historickou osobností, byť opředenou předivem legend a mýtů.

Tradičně je Velký mistr Tri-KO zobrazován jako čínský voják s vousy jako strniskem a do široka otevřenýma pronikavýma očima. Pro nedostatek dokumentů však není zcela jasné, jak Tri-KO vypadal a kým skutečně byl, jedná se proto spíše o postavu spadající do oblasti legend .

Mistr Tri-KO se údajně narodil jako třetí dítě vojáka císařské gardy a císařské klisny zapřažené v císařském voze někdy v druhé polovině 5.století . Pocházel z kasty kšatrijů (válečníků). Své dětství prožil v malé, ale dynamicky se rozvíjející buddhistické provincii, kde byl svědkem bídy prostých lidí i rozšafnosti a bezohlednosti bohatých a odtud se vyvinulo jeho ostře bodavé vidění světa, ač sám byl bohatým mužem. V dospělosti se vzdal přepychového života čínského šlechtice, zakoupil hudební aparát a společně se svými přáteli se jal šířit svoje myšlenky formou hudby jako punkhistický mnich.

Denkóroku zaznamenává následující rozhovor, při němž Tri-KO potvrdil hloubku svého poznání: Buddhistický mistr Pradžňádhára se zeptal mistra Tri-KO: „Která z věcí je bez formy?“ Tri-KO odpověděl: „Můj zplihlý penis.“ Pradžňádhára se zeptal: „Která z věcí je nejdelší?“ Tri-KO odpověděl: „Mé ztopořené přirození je nejdelší.“

Za dobu svého krátkého života šířil dále mistr svoje učení a konal tak mezi lidmi spoustu dobrého a šířil tak hloubku punkhismu, kdy císař sám vypočítal všechno, co mistr Tri-KO vykonal pro rozvoj punkhismu v rámci čínské říše těmito slovy: “Zásluhy jsou nepopiratelné.“

Avšak na tuto císařovu větu mistr Tri-KO dle očitých svědků odpověděl: „Vůbec žádné zásluhy! Vůbec žádná budoucnost. Mrdat, mrdat, mrdat.... “ To otřáslo císařovou představou o punkhismu, že se zeptal: „To je obsahem posvátné doktríny punkhismu?“ Tri-ko odpověděl: „Obsah není, je úplně prázdná nic posvátného v ní nebylo.“ Reakci Tri-KO je nutné chápat z hlediska punkhistického učení o prázdnotě pytle - respektive neexistenci trvalé podstaty, v jakém kontextu mistr odpovídal. Z pohledu této nauky nelze říci, že by cokoli mohlo mít trvalou podstatu, vše je tedy ve své podstatě prázdné. Proto svým způsobem neexistují žádné zásluhy a budoucnost, jediným jsoucnem je tak přítomnost vyplněná slovy MRDAT MRDAT a MRDAT.

Mistr Tri-KO umírá pátého dne desátého měsíce roku 528 otráven žárlivým mnichem. Zemřel na březích řeky Louh a ostatky měly být pohřbeny poblíž v chrámu Tinglin na hoře Medvědí ucho.

Tím však příběh nekončí.... Jeho pokračovatelé zaznamenali jeho učení předávané ústní formou mezi obyvateli čínských provincií, kde mistr hrál a šířil svoje myšlení a pokračují dál v duchu velkého mistra TERAKOKOTY.